Když po tobě střílejí, to nejde…

Již jednou jsem tu uváděl, že v mé obci mám dobrého přítele, Ukrajince z východu, z Dněpropetrovsku. Je to velice slušný člověk, který tu od 90. let žije, má stavební firmu, vystudoval stavební vysokou školu... Nedělám to často, protože vím, že i jeho rodina trpí na východě Ukrajiny, ale občas se ho poptám, jak se mají, jak to vidí a co si myslí... Našel jsem jeden článek, který mi připomněl, že naše média nám vůbec neposkytují informace tohoto typu a je to škoda, protože většina z nás obyčejných lidí žijeme tento život v míru, a neumíme si představit jak se cítí lidé na východě. Lidé, které vlastní "stát" začala před rokem likvidovat, ničit jejich domovy, rozbíjet jejich podniky a vůbec devastovat tuto oblast tak silně, že je z prosperujícího kraje jen ruina! A protože můj přítel z Ukrajiny mi sděluje obdobné pravdy, rozhodl jsem se zprostředkovat tento článek, protože já nejsem reportér a rozhovor bych si netroufl připravit...

---Článek---

Anatolij se narodil v Luhansku v roce 1964, vyučil se technologem a pracoval v podniku na výrobu

nábytku. Příchod Gorbačova považuje za nešťastný. Prý se vše se rozpadalo, nefungovalo tak jako dřív. Aby uživil rodinu, dělal různé drobné práce, „prostě co se dalo“, pracoval například dva roky v hospodě. Pak mu známý nabídl, aby jel do České republiky, kde žije od roku 1996. Rodinu má zejména v Luhansku, jednoho syna na Krymu. Se všemi je pravidelně ve spojení. V poslední době navštívil Luhansk, Krym i Kyjev. Zajímalo nás, jaké má informace, a zejména jaký je názor Ukrajince žijícího v Čechách na aktuální situaci v jeho domovině. Když jsme mu navrhli rozhovor pro nezávislý blog, ochotně souhlasil.

Jistě máte představu o tom, jak to vypadalo na Ukrajině před krizí. Povíte nám o tom?

Když byl prezidentem Janukovyč, bylo líp, protože například důchody šly nahoru, sice ne o moc, ale byly vyšší. Hřivna byla stabilní, a to dlouhou dobu. S prací to sice nebylo nic moc, ale byla. Lidé pracovali, měli jsme na Donbasu hodně podniků, v podstatě tam byl jeden podnik na druhém. Bylo rozhodně líp než teď. Janukovyč byl zloděj, to je pochopitelné, ale kradl tam každý. Kdo byl ve vládě, ten kradl.

Jaké byly vztahy mezi východem a západem z vašeho pohledu?

Lidé ze západní Ukrajiny nám vždy říkali Maskali, což znamená Rusáci, protože mluvíme rusky, no a my jim na oplátku říkali z legrace Benderovci. Jinak jsme měli normální vztahy. Mám spoustu známých a kamarádů ze západní Ukrajiny, jsou to normální lidé. Hajzlové se najdou všude, jsou u nás, u nich i v Čechách nebo v Německu.

Popište Čechům, jak to v současnosti vypadá na východě Ukrajiny. Jak se žije obyčejným lidem?

Probíhá tam válka. Ostřelují se města. A obyčejní lidé? S prací je to teď špatné, i když teď se zas pomalu začínají rozjíždět podniky. Důchodci již více než půl roku nedostávají důchody. Kdyby nebylo humanitární pomoci z Ruska, lidé by tam umřeli hlady. Bylo období, kdy opravdu vůbec nic nebylo. Většina lidí nemá tolik peněz, aby nakupovala, protože hřivna padá, všechno se každý den zdražuje. Zrovna předevčírem mi máma říkala, že pokaždé, když jde do obchodu, rostou ceny.

Rozjíždějí se podniky? Bylo jich během konfliktu zničeno hodně?

Ano, bylo. A nejen podniky byly zničené, ale i obytné domy. Mí rodiče například bydlí v panelovém domě. Všechny panelové domy okolo nich byly zasaženy ostřelováním. Do podniků se střílí. Snaží se udělat co nejvíce škody, aby bylo těžké to dát zpátky dohromady. A ano, teď se začal průmysl vzpamatovávat.

S kým ty podniky obchodují?

Teď momentálně nevím s kým, ale určitě to bude směřované na východ. Na západě je beztak trh přesycený. S Evropou se snažili obchodovat i před konfliktem, ale nejvíce obchodovali s východem, protože evropský trh byl přesycen.

Zajímalo by mě, zda odvádějí daně Kyjevu.

To nevím, ale nepředpokládám, že by odváděly daně Kyjevu. Jak by mohly odvádět daně Kyjevu, když jim Kyjev nic nevyplácí? Možná jste slyšeli v televizi, co prohlásil Porošenko, řekl, že „naše děti půjdou prvního září do školy, a jejich děti na Donbasu budou sedět ve sklepech“. To skutečně řekl, to teď cituji, můžete si najít záznam.

A lidé převážně žijí z úspor?

Ne všichni, ne každý má úspory. Normální dělník může mít úspory na měsíc, na dva, na tři. Kdo mohl, ten někam odjel – do Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, lidé utíkali, kam mohli. Teď se jich však hodně vrací zpátky.

Kvůli tomu, že se rozjíždějí podniky?

Ne, proto, že domov je domov, jsou tam zvyklí.

Jaká je mezi lidmi nálada?

Normální. Každý věří, že bude líp.

Jak je to s tím, že východ Ukrajiny byl vždy dotován, jak to nyní tvrdí ukrajinská vláda?

Nejvíce podniků je na Donbasu. Dotované byly jen uhelné doly. Ty byly vždy prodělečné. Teď plácnu, ale jen třeba v Luhansku bylo na sto podniků. Ještě za Sovětského svazu se u nás například kompletovaly lokomotivy. Můj táta pracoval v podniku jako inženýr. Lokomotivy byly exportovány do 187 zemí celého světa. Pracovalo tam 40 000 lidí. Byl to obrovský podnik. Za Sovětského svazu to bylo tak, že nějaké náhradní díly vyráběli v Bělorusku, něco v Moldávii, další v Gruzii a u nás se to vše kompletovalo. Po rozpadu, když přišel Gorbačov, to všechno padlo. V Doněcku, Luhansku, v Zaporoží, Dněpropetrovsku, Charkově bylo ohromné množství podniků. Na Zakarpatí jsou jen dva až tři podniky. Práce je tam málo, lidi odtud vždy jezdili za prací buď do Ruska nebo k nám. Opravdu tam není kde pracovat. Pětina obyvatel se tam uživí, zbytek musí za prací cestovat. Musím říct, že jsou skutečně pracovití, jezdili, makali jako šrouby od rána do večera.

Jaký byl váš pohled na asociační dohodu, když ji EU nabídla Ukrajině?

Byl to fígl. Podle dohody Ukrajina nic nemohla, a EU naopak mohla všechno. Mám pocit, že to bylo všechno udělané jen tak naoko. Bylo to populistické. Lidé si mysleli, že jakmile se podepíše dohoda, všichni budou moct cestovat bez víz do Evropy. Myslel si to každý a to jim také slibovali, proto všichni byli pro, byli z toho nadšení a říkali: Jasně, jdeme do toho!

Dá se tedy říci, že převládal názor pro asociační dohodu? Ve smyslu „Pojďme tam, přinese nám to výhody“?

Pro byla spíše Zakarpatská oblast. U nás na východě nemůžu říct, že by lidé chtěli moc do Evropy.

Co si myslíte o Euromajdanu, který v Kyjevě proběhl?

Můj názor je, že to byla akce naplánovaná Američany. Oni to naplánovali, bylo to všechno moc rychle provedené, střílelo se tam, nikdo doteď neví, kdo střílel po lidech. Kdybych měl říct svůj názor, pak si myslím, že stříleli Euromajdanovci schválně, aby rozpoutali provokaci.

Byl někdo z vašich známých z Donbasu podpořit Majdan?

Neslyšel jsem o tom. Na Majdanu byli spíše lidé ze západní Ukrajiny, protože se za to platilo. (Platili tedy i před tím, když byly prezidentské volby, to bylo to samé.) Peníze za to platili, to je pochopitelné, nikdo by tam nestál v tom mrazu zadarmo.

Máte představu, odkud ty peníze byly, kdo je dával?

Oligarchové, možná tam byly peníze z Ameriky, Evropy. Ale Porošenko má dost peněz i sám. Nakradl si před tím dost.

Co si myslíte o Porošenkovi?

Porošenkovi? Takového prezidenta jsme ještě neměli. Je to pěkný hajzl. Měli jsme na Ukrajině různé prezidenty, ale tohle ještě skutečně ne – aby střílel po vlastních lidech… Co bych mohl o takovém prezidentovi říkat?

Jaká byla atmosféra na východě, co se týče voleb? Víte o tom, že by se jich lidé z východu účastnili?

Lidé na východě Ukrajiny se voleb neúčastnili. Myslím tím Luhansk, Doněck, Mariupol, místa postižená válkou. Ještě před tím proběhlo referendum. Lidé si zvolili nezávislost v tom smyslu, aby byli součástí Ukrajiny, ale měli autonomní republiku.

Jak jste prožíval toto období v květnu? Byl jste na Ukrajině, nebo v Čechách v té době?

Byl jsem v Čechách. Na Ukrajině jsem pak byl následně v září.

Máte zprávy o tom, jak to tam vypadalo? Zajímala by mě atmosféra, která tam v té době panovala při vyhlašování autonomie.

Lidé byli rádi. Bydlí tam mí rodiče, kteří se referenda o nezávislost účastnili. Každý tam byl pro. Kdysi, když byly prezidentské volby, při kterých se volilo mezi Janukovyčem a Juščenkem, ty první, při kterých vyhrál Juščenko, tak Janukovyč tehdy řekl, že když prohraje volby, chtěl by udělat z Donbasu a Krymu autonomní republiky, aby tolik peněz nešlo do kyjevské kasy.

Janukovyč slíbil těmto oblastem autonomii?

Říkal to tak, chtěl to tak udělat, ale nevyšlo to. Kdyby se to tehdy povedlo, měli bychom se dobře, žádná válka by nebyla, nebyl by žádný konflikt.

Tady se říká, že bojů na straně domobrany se účastní ruská armáda. Je to pravda?

Ruská armáda tam není. To jsou kecy. Lidé tam sami chodí dobrovolně. Jsou tam Rusové, Bělorusové, Češi tam jsou, Poláci, jsou tam, a dokonce lidé z Ameriky. Všichni tam jsou. Je tam hodně různých národností včetně Čečenců. Chodí tam, protože chtějí pomoct, ty lidi nemůžeme nazvat ruskou armádou.

Můžeme tedy mluvit o dobrovolnících?

Ano, o dobrovolnících. Teď jsem byl v Luhansku, přijel jsem před dvěma týdny a neviděl jsem tam žádnou ruskou armádu.

V médiích nám tvrdí, že se neostřelují cíleně civilní oblasti, ale že se v nich schovávají rebelové, jaký je na to váš pohled?

Když se bojuje, například v okolí Luhansku, v obci Ščastje, je tam vodní elektrárna, nestojí tam ukrajinská vojska, ale batalion Azov. To jsou ti od Kolomojského, kteří bojují za peníze. Oni se té pozice nechtějí vzdát, tím pádem boje probíhají přímo v obci Ščastje. Střílí se tam na všechny strany. Jinak ukrajinská armáda ostřelovala civilní oblasti. Domobrana neboli teroristé, jak jim dneska říkají, se neschovávají v obytných částech, ale jsou v okolí města, skoro za městem. Přičemž ukrajinská armáda ostřeluje přímo město samotné. Momentálně Luhansk ostřelován není, ale stříleli tam například předevčírem, když jsem volal manželce, a to přímo po městě. Ale jinak je v Luhansku zatím klid. Okolí města je ale ostřelováno hodně. Střílejí taky přímo po Doněcku, Mariupolu, a to hodně, denně. Umírají tam civilisté.

Není to tedy tak, že by se domobrana schovávala v obytných čtvrtích?

Ne, to ukazuje Kyjev, je to součástí informační války. Když se podívám na ukrajinské zprávy, co ukazují, připadám si jako blázen. Sám jsem tam byl a všechno viděl a pak to sleduju v televizi a říkají tam přesný opak. Tvrdí, že domobrana ostřeluje sama sebe. To je naprostá hloupost. Například ještě před Minskou dohodou 5. září, ukrajinská armáda, hajzlové, používala zakázané zbraně, fosforové bomby, kazetové bomby. Lidé mi o tom vyprávěli. Nemůžu to tvrdit na sto procent, neviděl jsem to na vlastní oči, ale známí mi to vyprávěli. Probíhalo bombardování z letadel. Ukrajinská strana to však popřela. Co k tomu říct? Ostřelování probíhá, ostřelují civilní obyvatelstvo, střílejí po městě. Uvedu příklad – v televizi ukazovali, že se příslušník domobrany schovával za dítě. Ve skutečnosti to však bylo přesně obráceně, schovával dítě, aby nezemřelo. Ukrajinská média to však všechno překrucují.

Sledujete tedy ukrajinská média?

Občas, ale moc ne. Musím se občas podívat, co tam říkají. Realitě to neodpovídá. Například se mluví o tom, že na východě Ukrajiny zemřou denně dva až tři lidi. To je nesmysl, denně tam zemře 200-300 lidí. Když byla Minská dohoda, jel jsem s manželkou do Krymu k synovi. Jeli jsme tam přes obec Izvarino, tedy přes Rusko. Místo vzdálené pětapadesát kilometrů od Luhansku. Domů mě odvážel žigulíkem místní člověk z vesnice a říkal, že tady na tom kopci při ústupu ukrajinské armády se vojáci ani nepohřbívali, pouze ta těla přejeli tanky. Na tom kopci jsou přes tři tisíce těl mladých vojáků. Další příklad – když jsem se díval na ukrajinské zprávy, nějaký důstojník říkal, že vláda je poslala bojovat za Ukrajinu, ale zpátky už těla zemřelých vojáků nevyzvedává, protože je to hodně finančně nákladné. Pro ně je výhodnější, když je osoba nahlášená jako pohřešovaná, v takovém případě nemusejí nic pozůstalým vyplácet. Když se náhodou tělo doveze zpátky, ukrajinská vláda slíbila vyplatit tuším 600 000 hřiven. Vláda pochopitelně nemá tolik peněz, aby je každému vyplácela, proto je pro ně lepší hlásit pohřešované, nikoli mrtvé. Rodiče si musí těla svých synů sami vyzvedávat, nebo jezdí dobrovolníci, pomáhají s odvozem padlých vojáků.

Syn je tedy na Krymu? Máte odtud nějaké zprávy, jak to tam vypadá, jaká je tam atmosféra?

Ano, bydlí tam už dlouho. Já jsem tam byl před Silvestrem a byl jsem tam do 9. ledna. Žije se tam normálně. Rubl bohužel také padá, proto je všechno dražší. Ale jinak jsou lidé spokojeni, výplaty se zvedly. Můj syn je například učitel hudby. Jakmile došlo k připojení Krymu k Rusku, jeho výplata se okamžitě zvedla o 25 %, dostává navíc nějaké prémie, bonusy za přesčasy. Všichni jsou rádi. Mluvil jsem tam s lidmi, babičky například říkají „Ano, je těžší vyžít s důchodem, protože potraviny šly nahoru, ale bude líp. Věřím tomu, že bude líp“.

Jaký je váš postoj k tzv. anexi Krymu a k provedenému referendu?

V žádném případě to nebylo z donucení, jak se tvrdí. Obyvatelé Krymu sami sebe nikdy nepovažovali za Ukrajince. Vždy o sobě tvrdili, že jsou Rusové. Dokonce tam vždy visela ruská vlajka. Všichni tam mluvili rusky, do roku 1956 to bylo ruské území. Kdo ví, proč Chruščov připojil toto území v padesátém šestém roce k Ukrajině. Udělal si v podstatě dárek k narozeninám. Luhansk, Doněck taky nebyla původně ukrajinská města. Byla připojená k Ukrajině, tuším, až v roce 1923-1924 (Luhansk), 1928-1929 (Doněck). To samé Zakarpatí. To bylo připojeno před válkou. Bylo to podobné jako u Pobaltí – Litvy, Lotyšska, Estonska. To bylo také před válkou, tehdy byli obyvatelé rádi, že přišli ruští vojáci, vítali je tam s kyticemi a teď nadávají.

Vy se osobně považujete za koho?

Narodil jsem se na Ukrajině, jsem Ukrajinec. Co mám k tomu víc říct? Je mi líto, co se stalo. S tím ale nic neudělám.

Co si myslíte o záležitosti kolem jazykového zákonu…

No právě, to bylo nejhorší, co mohli udělat, protože i v Kyjevě mluví přibližně 80 % obyvatel rusky. Jen pětina mluví ukrajinsky. Celý Donbas a východ mluví rusky. A není to jen východ. Například i v Užhorodě, a to je Zakarpatí, se taky mluvilo rusky. To byla velká chyba. Například teď v Krymu Putin stanovil tři úřední jazyky – ruštinu, ukrajinštinu a tatarštinu.

To je zajímavé, protože se z tisku dozvídáme, že Tataři jsou na Krymu utlačovaní.

To jsou kecy, naopak tam žijí tak jako tady cigáni. Mají privilegia na všechno. Je to proto, že ještě za Stalina byli utlačovaní. Mluvil jsem na Krymu s Tatary a nevšiml jsem si, že by si tam na cokoli stěžovali. Žije se jim tam dobře. A rád bych dodal něco k sankcím. To, že Evropa uvaluje na Rusko sankce, není správné. Ztratí na tom miliardy. Podívejte se na kurzy a ceny. Jediný stát, který na Rusko neuvalil sankce, je Srbsko.

Východní oblasti chtějí úplnou nezávislost, nebo se chtějí připojit k Rusku?

Prozatím nezávislost. A dál ukáže čas, to už je politika. Osobně si myslím, že zůstanou nezávislí.

Myslíte si, že DNR a LNR se chtějí společně sloučit?

Samozřejmě. Myslím si, že to bude jeden stát. Luhanská oblast sama o sobě bude malá na to, aby tvořila jeden stát. Nevystačí si, aby se sama uživila. Budou se muset spojit. Můj osobní názor je, že Ukrajina se stejně rozštěpí na kusy. Celý východ se časem odpojí od Ukrajiny, včetně Charkova, Dněpropetrovska, Zaporoží. Nevím, jak to bude, ale věřím tomu. Už teď v Charkově se to začíná rozjíždět. Ale je tam hodně příslušníků Pravého sektoru. To nejsou ani fašisté, jsou ještě horší.

Máte zkušenosti s Pravým sektorem?

Například jel autobus do Kyjeva, opět, říkali mi to známí, a po cestě je mnoho blok postů, přibližně 30 jich tam je, než se dojede do Kyjeva, na blok postech jsou různé vlajky, podle toho, pod koho ten který blok post spadá. Když visí ukrajinská vlajka, znamená to, že je to blok post ukrajinské armády, když visí černo-červená, blok post spadá pod Pravý sektor. Blok posty Pravého sektoru se liší od těch ukrajinských například i tím, že jsou ozbrojenci lépe oblečení, protože asi mají za co. Tak tedy na blok postu Pravého sektoru vytáhli lidi ven z autobusu a každého donutili zpívat ukrajinskou hymnu. Tak kde to jsme? A já bych například osobně ukrajinskou hymnu nezpíval.

Česká média tvrdí, že role Pravého sektoru je jen pouze okrajová.

Ne, všechno to začal právě Pravý sektor. Na Majdanu to také začali oni, byli první, kdo to rozvířil. Můj synovec z Kyjeva je v Pravém sektoru. Snažíme se teď vůbec o nynější situaci nemluvit, povídáme si o počasí. Byl jsem teď u něj na návštěvě v Kyjevě.

Jak to nyní v Kyjevě vypadá?

Někdo už si nepřeje, aby se dělo to, co se nyní děje. Taky jim všechno zdražili – elektřinu, plyn, nájem. Hřivna padá dolů, lidé z toho nemají radost. Možná, že by to chtěli už skončit, ale vláda má na to jiný názor. Předevčírem chtěli rozpustit batalion Azov. Azovci přijeli demonstrovat do Kyjeva, aby je nerozpouštěli. A pravděpodobně jim vláda bude muset vyhovět. Začali tam vyprávět, že se v obci Ščastje ukrajinská armáda domluvila s domobranou na tom, že se toho místa vzdá a obec opustí. Azov s tím nesouhlasí.

Je někdo z vašich známých v řadách domobrany?

Ano, jsou, je jich hodně. Řeknu to tak, když někomu zemře příbuzný – máma, táta, manželka, dítě, jde do domobrany i ten, kdo tam být nechtěl. Já bych šel taky.

Stáli lidé od začátku za domobranou?

Byli i ti, kteří byli na straně Ukrajiny. A jsou takoví i teď, ale je jich strašně málo, řekl bych tak jedno procento. Někdo si říkal, že s Ukrajinou bude líp. Ale s takovou Ukrajinou líp nebude. Osobně znám jen jednu osobu, kamarádku, která je proti domobraně. Její manžel je pro. Takže se snaží o tom nemluvit.

Můžete nám něco říct k těžké technice, která má proudit na východ Ukrajiny z Ruska?

Také si myslím, že je dodávaná z Ruska, odkud by ještě přišla? To je pochopitelné. Osobně jsem žádný převoz techniky neviděl, ale neobjevila se jen tak sama. Bude asi z Ruska, kdo jiný nám ještě pomůže? Včera jsem mluvil s manželkou, dorazily tam kamiony s humanitární pomocí. Byl případ v Luhansku, že se humanitární konvoj rozprodával. Dělali to ti, kteří z toho chtěli mít něco do kapsy a mysleli si, že když zmizí dva kamiony, nikdo na to nepřijde. Humanitární pomoc tam pak prodávali na tržnici, i to jsme zažili. Ale chytli je.

Jsou zajištěny základní potřeby jako voda, plyn, elektřina? Mám třeba informace o tom, že 650 000 lidí na východě Ukrajiny zůstalo bez vody.

Jedná se o Doněck, protože ostřelují strategická místa – vodní čerpadla, vodárny, elektrárny, plynárny… V Luhansku je voda, plyn i elektřina. Jak jsem říkal, teď je v Luhansku klid. I před tím tam byl relativně klid. Střílí se v okolí. Doněck je na tom ale špatně, stejně tak Mariupol.

Kdy to podle vás skončí?

V září domobrana začala vytěsňovat ukrajinskou armádu dál od měst Luhansk a Doněck. Porošenko ihned v reakci na to pátého září podepsal mírovou dohodu, chtěl získat čas pro rozmístění techniky – tanků, zbraní, vojáků. To byla chyba, podle mě. Já osobně bych už šel do konce. Nesouhlasil bych už s žádnými  mírovými dohodami. Před tím totiž žádné mírové dohody uzavírat nechtěl, dokud neviděl, že brzy může přijít konec. Až potom, když viděl, že mu teče do bot, souhlasil s dohodou.

Myslíte si, že se domobrana zastaví v Mariupolu, nebo budou pokračovat dál?

Domobrana je chce jen dostat co nejdál od měst, aby stáli na hranicích.

Tvrdí se totiž, že Zacharčenko si z toho dělá vlastní vojenskou výpravu a že toho chce zabrat víc.

To nevím, nemluvil jsem s ním, proto k tomu nemůžu nic říct. (směje se) Pochopitelně i mezi domobranou jsou normální lidé, ale jsou tam i vypočítaví lidé, kteří si na tom chtějí nahrabat. V Luhansku jsem mluvil s domobranou, říkají to tak, že ve městě zůstali hajzlové, všichni normální chlapi bojují na přední linii. Taky říkali, že si tam pořádek udělají. Mimochodem v Luhansku neuvidíte venku nikoho opilého, tam je pořádek. Chytli například nějaké chlapy, jak kradou, zůstalo tam totiž hodně opuštěných domů a bytů, jednoduše tam rabovali, tak je na místě zastřelili.

Kdo?

Domobrana. Je tam už i ustavená „policie“. Ti všechno hlídají. Je tam klid. Máme tam zákaz vycházení od 23:00 do 05:00, protože je válka.

Je pravda, že Rusko okupuje východní Ukrajinu? Že je ve válce s Ukrajinou?

Ne, to není pravda! To tvrdí Kyjev. My všichni mluvíme rusky. Ukrajinská média něco natočí a tvrdí, že jsou to ruští vojáci. Netvrdím, že tam na straně domobrany nebojují Rusové, bojují, ale ti chlapi tam šli bojovat jako dobrovolníci.

Mluvil jste s někým od nich vy nebo manželka?

Přátelé s nimi mluvili. Já jsem na to moc času neměl. Je zajímavé, jak ten konflikt všechny semknul. Když jsem byl v září v Luhansku, lidé byli bez elektřiny, vody, plynu. Dříve, když jste bydlel v paneláku, měl jste zhruba povědomí o tom, kdo je váš soused. Teď jsem se divil, jaké jsou tam dobré vztahy, máte pocit, jako by byli všichni příbuzní, navzájem si pomáhají. Dělí se mezi sebou o jídlo, například. Když nebyla ani voda, elektřina, plyn, telefony nefungovaly, vařili si všichni venku společně pro všechny. Bylo to těžké období.

Jaké jsou nyní požadavky ze strany domobrany?

Chtějí federalizaci, nedávno se o tom jeli dohodnout s Porošenkem do Minsku. Ale Porošenko nechce. On už sám neví, co chce. Před třemi dny přijeli známí z Ukrajiny, aby se vyhnuli mobilizaci. Všichni teď utíkají do Ruska, do Čech, kdo kam může. Nikdo normální nechce jít do války. Kvůli čemu taky? Proti komu? Pochopil bych, kdyby se psal rok 1941 a šli bychom bojovat proti fašismu, to by šli všichni bojovat za svoji zemi. Jenže tady bojujeme sami proti sobě.

Četl jsem, že teď probíhají hodně vzpoury proti mobilizaci…

Ano, je to tak. Právě jsem o tom chtěl mluvit. Přijel můj kamarád a já mu říkal – vždyť sami na Zakarpatí vidíte, kolik lidí se už nevrátilo zpátky. Souhlasil a potvrdil mi, že proti vládě se bouří rodiče, celé vesnice dokonce. Lidé protestují a říkají, že nenechají nikoho, aby jim odváděl lidi do války. Ale je to těžké, protože Porošenko přijal zákon, podle kterého ten, kdo nepůjde do války, je ohrožen až pěti lety vězení. Nikdo nechce bojovat, kromě Pravého sektoru, batalionů Azov, Dněpr apod. Oligarchové si vytvořili vlastní bataliony, ti bojovat chtějí. Ty prapory se chovají hrozně, rabují prázdné domy a byty, berou vše, co je možné prodat, televize, notebooky, všechno.

Je rozdíl mezi chováním ukrajinské armády a těmi prapory?

Ano, bataliony se chovají hůř, protože se nepodřizují vládě. Neposlouchají prezidenta, nikoho. Když byla pátého září podepsána mírová dohoda, ukrajinská armáda skutečně přestala ostřelovat, střelbu vedly tyto bataliony. Vyjádřily se tehdy tak, že nebudou poslouchat rozkazy nějakého prezidenta a budou dál pokračovat v bojích. Proto tam tehdy střílení neustalo. A v ukrajinské armádě jsou často normální chlapi z vesnice, kteří třeba ani nikdy nedrželi zbraň v ruce, jsou vystrašení, na druhou stranu nechtějí do vězení, ale přinutili je střílet, tak střílejí. Je jasné, že to často nechtějí, ale musí. Každý z nich má taky rodinu a pět let strávit v ukrajinském vězení není žádná legrace. Tam člověk neví, zda se vůbec z vězení dostane. Ve vězení je to těžké s jídlem, navíc jsou tam nemoci jako tuberkulóza… Co by pak dělala rodina?

Vědí vůbec vojáci ukrajinské armády, proti komu bojují?

Dnes probíhá informační válka. Dostávají jiné zprávy. Ti vojáci třeba často ani netuší, kde se nacházejí. Někam je přivezou a důstojníci jim přikážou, kam mají střílet. A ti vojáci plní rozkazy. Vojáci pak tvrdí, že jim bylo řečeno, že to místo bylo prázdné. Vůbec netuší, že tam jsou lidé. To se stává často.

Co vláda sleduje tím, že bombarduje tyto oblasti?

Tuším, že to byl Jaceňuk, kdo prohlásil, že na Donbasu je sedm a půl milionů lidí (v Doněcké a Luhanské oblasti) a z nich jsou tři milionů navíc, a proto je třeba je zabít. Takovou máme vládu. Ljaško je gay, ten se nahoru doslova projebal, dokonce jsou o tom i policejní záznamy ještě z jeho mládí. A Kličko například… Kdysi v Doněcku pracovali s bratrem jako ochranka nějakého velkého mafiána. Mafián viděl, že Kličko dobře boxuje, tak ho dostal do Evropy. Kličko mu za to platil polovinu z příjmů. Mafián potom zemřel. Kličko v Evropě zůstal. A to je to samé, byl kdysi mafián a teď je starosta Kyjeva. Vždycky jsem si říkal, že když už je sportovec, měl se spíš snažit o to, aby se na Ukrajině rozvíjel sport.

Jak to podle vás na východě Ukrajiny dopadne?

Lidé se už nikdy nepřipojí k Ukrajině. V každé rodině zemřel soused, příbuzný nebo děti zemřeli, někomu zemřel táta, někomu máma. A jak jsem teď mluvil s lidmi, nikdo se už nechce vracet zpátky k Ukrajině. Takovou Ukrajinu nikdo nechce. Když po tobě střílejí, to nejde…

————————————————

Spolupráce a překlad Natálie Vachatová

zdroj:https://czpremysl.wordpress.com/2015/02/18/rozhovor/